
Štítná žláza
Štítná žláza je endokrinní orgán tvořený dvěma laloky vejčitého tvaru, které jsou spojeny tzv. isthmem (můstkem). Najdeš ji v podkoží na přední straně krku pod štítnou chrupavkou a po obou stranách průdušnice. Velikost je závislá na řadě faktorů (věk, pohlaví, rasa, tělesný povrch, zásobení organizmu jódem a selenem). V Čechách a na Moravě je u dospělých horní hranice objemu pro oba laloky uváděna 18 ml pro ženy a 22 ml pro muže..
Orgán se skládá z folikulů, drobných uzlíků, které jsou tvořeny folikulárními buňkami. Ty jsou vytvářeny dvěma hormony štítné žlázy - tyroxinem a trijódtyroninem, které jsou vázány na molekulu tyreoglobulinu a uskladněny v dutině uvnitř folikulů. Odtud jsou v případě potřeby uvolňovány do krve. V menším množství jsou součástí folikulů také parafolikulární buňky - neboli C buňky. Ty produkují hormon kalcitonin, který se podílí na regulaci rovnováhy vápníku v krvi.
Pro správnou funkci štítné žlázy je nepostradatelný jód, který je ve formě jodidu vychytáván štítnou žlázou z krve a poté "zabudován" do hormonů štítné žlázy. Tyroxin obsahuje 4 atomy jódu (označujeme ho tedy T4) a trijódtyronin 3 atomy jódu (označujeme ho T3). Funkce štítné žlázy a tvorba T4 a T3 je regulována především tzv. tyreoidálním stimulačním hormonem (TSH) produkovaným buňkami adenohypofýzy (přední lalok podvěsku mozkového), který je pod dalším regulačním vlivem hypotalamu a jiných vyšších oblastí mozku. Principem této regulace je tzv. negativní zpětná vazba: při poklesu hormonů štítné žlázy v krvi stoupá produkce TSH v adenohypofýze, což vede ke zvýšené tvorbě hormonů T4 a T3 ve štítné žláze a naopak.
Funkce
Hormony ŠŽ významně ovlivňují metabolismus všech živin (cukrů, tuků a bílkovin) a jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání organismu po celý život. Během nitroděložního vývoje plodu a několik let po narození jsou naprosto nezbytné pro vývoj mozku. Zvýšené i snížené množství hormonů štítné žlázy není dlouhodobě slučitelné se životem.
Disfunkce
Hypotyreóza: nedostatek hormonů štítné žlázy
Hypertyreóza: nadbytek jako hypertyreóza nebo tyreotoxikóza.
OBě varianty mohou být způsobeny řadou příčin:
- dnes nejčastější je autoimunitní zánět (neinfekční zánět způsobený poruchou imunity)
- jiné záněty, uzly a nádory. Struma (vole) je popisný a označuje zvětšení štítné žlázy z jakékoliv příčiny a nesouvisí s její funkcí (struma může být spojena s hypotyreózou, hypertyreózou i s normální funkcí štítné žlázy). Je-li štítná žláza zvětšena jako celek a neobsahuje uzly, hovoříme o strumě difúzní, je-li přítomen jeden či více uzlů hovoříme o strumě jednouzlové nebo víceuzlové (polynodózní).
Pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nezbytné dostatečné zásobení jódem. Jód získává organismus výlučně potravou (nejvíce jódu obsahují mořské ryby a další mořské produkty). Jediným zdrojem jódu pro plod, novorozence a kojence je matka. Trpí-li matka nedostatkem jódu, dochází k nedostatečnému zásobení plodu, novorozence a kojence jódem (a hormony štítné žlázy), což vede k závažným poruchám vývoje mozku, které označujeme jako kretenismus. Je-li závažný nedostatek jódu v určitých geografických oblastech, hovoříme o endemickém kretenismu. Dostatek jódu v potravě je ale nutný i v celém dalším průběhu života, především u dětí, v dospívání a u těhotných a kojících žen. Projevem mírnějšího nedostatku jódu je zvětšení štítné žlázy - struma, která je zpočátku difúzní a postupně dochází k uzlovatění. U většího nedostatku jódu je přítomná i hypotyreóza. Naopak u osob trpících dlouhodobým nedostatkem jódu může náhlý přívod jódu (např. při podání kontrastních látek při rentgenologickém vyšetření, nebo léků s vysokým obsahem jódu) vyvolat hypertyreózu.
Nedostatek jódu u dětí a dospívajících vede navíc k porušenému vývoji mentálních schopností a sníženému IQ. U těhotných žen vede nedostatek jódu často k potratu, předčasnému porodu, zvýšenému výskytu vrozených vývojových vad plodu, ke zvýšené úmrtnosti novorozenců, či k závažnému poškození především mozku plodu - kretenismu.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí v současné době na zemi nedostatkem jódu asi ¼ lidstva. Často jde o horské oblasti zemí třetího světa, kde je nízký obsah jódu v půdě. V přímořských oblastech bývá zásobení jódem vyšší. Podobně Čechy, Morava a Slovensko patřily v minulosti k oblastem s nedostatkem jódu. Z těchto důvodů byla - podobně jako v dalších vyspělých zemích - také u nás od padesátých let minulého století zavedena plošná jodace jedlé soli. Poslední průzkumy zásobení populace jódem ale ukázaly, že i přes toto plošné opatření je nutné zvýšit příjem jódu především u těhotných a kojících žen a adolescentů. Doporučuje se tedy v průměru 100-200 ug jódu denně v podobě tablet (např. Jodid 100, Jodid 200) u všech těhotných a kojících žen a individuálně u adolescentů. Dostatečný příjem jódu je ale nutný u každého člověka - nejlépe v přirozené formě. Tou jsou mořské ryby a další mořské produkty, které by měly být zařazeny do našeho jídelníčku alespoň 2x týdně. V České republice probíhá také suplementace potravy pro skot jódem, a proto je významným zdrojem jódu v potravě i mléko.
Od 80. let minulého století je u nás rovněž prováděno povinné plošné vyšetření funkce štítné žlázy u všech novorozenců - tzv. screening vrozené hypotyreózy. Ten slouží k včasnému odhalení jak dědičných poruch funkce štítné žlázy, tak poruch způsobených dalšími faktory během těhotenství (např. nedostatkem jódu, onemocněním štítné žlázy matky nebo léčbou matky léky, které ovlivňují činnost štítné žlázy plodu aj.). Včasné odhalení hypotyreózy plodu a včasná léčba zabrání nevratným změnám vývoje mozkové tkáně novorozence.