pšenice, gliadin, celiakie a glyfosát

MODERNÍ PŠENICE.......brrrrrrrrr

plodina s co největším výnosem, hybrid změněný do té míry, že došlo ke kompletní transformaci původního genového nastavení. 

Vědci a šlechtitelé zvýšili obsah lepku v pšenici záměrně pro vyšší výnos z ha, menší poléhavost ve větru a dešti, větší odolnost vůči škůdcům, větší lepivost při tvorbě těsta a tak trochu ne(vědomě) pro vyšší nemocnost ???

- genetický výzkum 60 . a 70. let

- lepek (gluten), prokázaný exogenní spouštěč celiakie, je směsí zásobních bílkovin vendospermu obilných zrn. Ethanolovou extrakcí lze lepek rozdělit na v alkoholu rozpustné prolaminy a nerozpustné gluteniny. Prolaminy, hrající klíčovou úlohu v patogenezi celiakie, se u pšenice nazývají gliadiny, u žita sekaliny, u ječmene hordeiny a u ovsa aveniny. Všechny tyto příbuzné obiloviny čeledi lipnicovité (podčeleď Triticeae) jsou schopny vyvolávat celiakii

- gliadin patří mezi v alkoholu rozpustné prolaminy - hlavní zdroj cytotoxického působení na sliznici a aktivovace specifické T-buněčné odpovědi, schopnosti indukovat epiteliální apoptózu a spouštět tak ve střevě zánětlivý proces.  

Gliadin funguje jako opiát. Váže se na opiátové receptory v mozku a u většiny lidí stimuluje chuť k jídlu, takže nakonec denně snědí třeba o 440 kalorií víc....

Je spojen s neurologickými problémy včetně encefalopatie, neuropatie, extrémů v chování autistických dětí a dětí s ADHD, a dokonce i sluchových a zrakových bludů schizofreniků...u těchto bytostí je většinou nalezena alergie na lepek.…Je důležitý pro kynutí chleba během pečení.

- projevy: žaludeční nevolnost, nadýmání, průjem, chudokrevnost, úbytek váhy, únava, deprese, bolesti hlavy, afty, kožní vyrážky, neplodnost, trávicí potíže, bolesti kloubů, svalové křeče. Atypickými (extraintestinálními) příznaky, které se projevují především u dospělých osob, mohou být arthritidy, bolesti kloubů, anemie, poruchy plodnosti, zvýšená kazivost zubů, afty, menší vzrůst, padání vlasů, jaterní či neurologické poruchy. Často bývá celiakie sdružena sjinými autoimunitními chorobami, typicky s diabetem 1.typu (3-8%) a autoimunitními onemocněními štítné žlázy (více než 10%), další chorobou asociovanou s celiakií bývá také Downův syndrom, IgA deficience, revmatoidní artritida či roztroušená skleróza

- diagnóza: podezřelé příznaky - anamnéza, klinický nález, nedostatek vitamínů A,D,E, K a železa, nález protilátek proti gliadinu v séru, potvrzení diagnózy - biopsie tenkého střeva s průkazem atrofie klků, což je charakteristická změna sliznice tenkého střeva, hyperplasii krypt a infiltraci lamina propria zánětlivými buňkami. Následkem těchto patologických změn střevní sliznice jsou poruchy absorpce živin, vitamínů a minerálních látek.

- po jejím vysazení jsou statisíce lidí, kteří hubnou o 15, 40, dokonce i 70 kg. Bývalí cukrovkáři už nemají diabetes. Pacientům s artritidou se dramaticky ulevuje. Lidem přestávají otékat nohy, přestávají trpět pálením žáhy, syndromem dráždivého střeva, depresí a tak dále....výzkumník Dr. William Davis

- pšeničné pečivo je ve většině případů z bílé mouky, tzn., že co bylo v zrnu aspoň trochu hodnotného (otruby a klíčky), to se v průběhu zpracovatelského procesu odstranilo...

- lež propagovaná agrobyznysem: pokud si budeme vybírat jen stoprocentně celozrnné výrobky, vyřeší se problém. NIKOLI. Protože i takové výrobky pocházejí z moderních odrůd, vytvářených ozařováním semen a zárodků gama/rentgenovým zářením nebo působením chemikálií s cílem vyvolat mutace. Pšenice je škodlivá v jakékoli formě a v jakémkoli množství.

- na každých deset lidí se zažívacími problémy, obezitou, diabetem, artritidou a dokonce i kardiovaskulárními problémy trpí osm nesnášenlivostí pšenice. Jakmile ji vyřadí z jídelníčku, zmizí většina jejich symptomů do tří až šesti měsíců...

- další látka je lektin WGA (aglutinin z pšeničných klíčků).... WGA v moderní pšenici je velmi odlišný od WGA ve starých odrůdách. Působí zánětlivě, imunotoxicky, kardiotoxicky a neurotoxicky.

- další je amylopektin A, kvůli kterému vám dva krajíčky celozrnného pšeničného chleba zvednou krevní cukr výš než čokoládová tyčinka....

- bezpochyby "zajímavou" látkou je glyfosát - herbicid jedné korporátní firmy. Ten se ukazuje nejen v pšeničné mouce, ale také v sušenkách, polotovarech, konzervách a mnoha jiných složkách "výživy" lidstva. Nazývá se také lidově "Plíživá smrt ze zahrady". Pochází ze skupiny fosfonátů a je v "provozu" již přes 30 let. Zlikviduje spolehlivě všechny rostliny s výjimkou geneticky "vylepšených" mutantů - pšenice, kukuřice a řepky. Výrobce firma Monsanto (můj svatý) doporučuje zemědělcům postřik tímto jedem před setím a během zrání. Dokonce ho dost hlupáků stříká ještě těsně před sklizní, kdy rostliny už nemají dost sil, zrychleně uschnou a pak se lépe obilí kosí, tedy kombajní :-) A všechna tahle ďábelská vodička zůstává v zrnu. Pak už ho máš rovnou na stole v pečívku, hm. Dle testů u rakouských sousedů je v každé druhé houstičce a už nám teče i z vodovodu. Tak se nebojme, že vynecháním "průmyslového" chlebíka o tuto lahůdku přijdeme. O, nikoli :-) 

Přesto, že tato látka je rozpustná ve vodě, vyskytuje se hojně v tučném mateřském mléku. Např. v Německu více než dvojnásobek povoleným hodnot. Je zajímavé, že máme povolené hodnoty takovéto látky v těle. Kdopak to asi povoluje? 

Glyfosát v tělech působí jako externí hormon, které vyvolává různé strašidelné choroby - rakoviny prsu, slinivky, ledvin, štítné žlázy, jater a močového měchýře, těžké poškození mozku či selhání ledvin. 

Pozn.: kdo má v těle rtuť či hliník, ten má mnohem vážnější potíže s tímto koktejlem. Glyfosát se takto jeví ještě jedovatější. 

Kromě pšenice, řepky a kukuřice ho získáme hlavně ze živočišných látek (vejce, maso, mléko, sýry, smetana, tvaroh. Redukcí živočišných po-travin můžeě zredukovat příjem glyfosajrajtu až o 90% !!! Nemůžeš-li bez nich být, hledej farmáře, statkáře a jiné chovatele, kteří mají certifikaci BIO nebo si začněte pěstovat a chovat sami :-)

Roundup se používá téměř všude - na poli, v lese, na zahradách, na veřejných plochách - i můj táto ho párkrát použil, když se nechal zblbnout fikanou reklamou démonické továrny... Dalo mi to mnoho přednášek, než jsem mu to osvětlil a společně jsme hnus odvezli do sběrny. Jak jsem zjistil, ani to není kam dát - je to vysoce nebezpečný toxický odpad, který strejdové a dědci stříkají kolem záhonků a mají radost, že nemusí plít (plejt) plevel. Uf, uf...

Tedy kromě vynechání pšenice se nabízí ještě speciálně čištěná voda, šťáva z řapíkatého celeru, čerstvé zelené bylinky, chlorela, raw sušený ječmen, spirulina apod. O tom zase vbrzku.

VÝŽIVA původními odrůdami pšenice (jednozrnka, dvouzrnka kamut, špalda), dále žito, ječmen, oves, rýže, jáhly, pohanka, brambory, batáty, topinambury, slzovka, quinoa, vlčí bob, laskavec - amarant… CELÉ ZRNO s plevami, vlákninou, ZELENINU, OVOCE, kvalitní RYBY, maso, olivy, OLEJE S OMEGA 3 SLOŽKAMI (olivový, konopný, lněný, brutnákový, pupalkový - snižují zánětlivost), vejce, sýr, OŘECHY, avokádo…luštěniny, melasa (vysoký obsah železa a vitamínů B)...

.....opravdové potraviny.....

- obnovovat bakteriální a enzymatickou výbavu střev, žaludku a slinivky (kapsle), kvašené zelí, kimchi, pickles.....

......a HLAVNĚ NEKUPOVAT PŠENIČNÉ PRODUKTY (CHLEBA, HOUSKY, SUŠENKY...), CEREÁLIE, TYČINKY, KONVEČNÍ OVOCE A ZELENINU...

 !!!!! V PIVU JE HO NEJVÍCE !!!!!

....TO ZNAMENÁ SI VYHLEDÁVAT BIO ZDROJE VÝŽIVY...

...NENÍ POPTÁVKY, NENÍ NABÍDKY...

.....PODPORUJ SVÉHO FARMÁŘE, ZEMĚDĚLCE, CHOVATELE, PĚSTUJ SÁM 

A ČISTI VODU !!!

- DIETA – opravdu nejde zdaleka o lepek – JDE O DIETU BEZ MODERNÍHO MUTANTA ZVANÉHO „PŠENICE“.

KDE VŠUDE JE TENTO MUTANT PŘÍTOMEN?
- rohlíky, housky, chleba (kromě čistě bez mutanta-pšenice, ale ten se v obchodem málokdy vyskytuje), vánočka, beránek, buchty, knedlíky, cukroví, koláče, pizzy, těstoviny (pokud nejsou „čisté“ – rýže, nebo čistě žitné, amarantové apod.), většina zahuštěných polévek, kaše s mutantem, fit-tyčinky, sušenky, V PODSTATĚ TÉMĚŘ VŠE, CO NABÍZÍ PEKÁRNY A CUKRÁRNY.
- konzervované a rafinované potraviny (včetně palmového tuku, fluoridu, kontrola Éček ve výrobcích…)
- párky, klobásy a ostatní masné výrobky
- některé sójové omáčky, obilný ocet, pojivové látky, plniva a ochucovadla…

POZNÁMKY PRO BEZLEPKOVOU – PROTIALERGIZUJÍCÍ DIETU, KTERÁ VŠAK SAMOTNÁ PROBLÉM NEVYŘEŠÍ:
Někdy mohou nastat nepříznivé reakce po požití lepku, označováno jako alergie na lepek, a to aniž by bylo přítomno typické poškození sliznice tenkého střeva. Projevem jsou křeče, nevolnost, nadýmání, průjem, únava či bolest kloubů. K odstranění potíží je třeba vyloučit lepek ze stravy. Důvodem potíž nemusí být pouze alergie nalepek, ale celiakie.
U celiakie je nezbytné dodržovat bezlepkovou dietu, která z jídelníčku vylučuje potraviny vyrobené pšenice, rýže a v menší míře i z ovsa nebo jiných obilovin. Lepek se nachází také v mnoha průmyslově upravených potravinách, je proto vhodné pozorně pro studovat, jaké složky každá potravina obsahuje.
Celiakie je dle moderní medicíny celoživotní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí zde mikroklky a klky. V důsledku toho se povrch tenkého střeva snižuje, s tím se zmenšuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. 

MY SE VŠAK NENECHÁME KÓDOVAT MODERNÍ MEDICÍNOU, KTERÉ SLOUŽÍ FARMAGEDONU, ale pravdou zůstává, že mutovaná po_trava, s_trava NENÍ VÝŽIVOU, ALE VRAŽDOU ČLOVĚKA !

U dětí se celiakie nečastěji objevuje brzy po poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek – krupičková kaše, piškoty a polévky zahuštěné moukou. Děti začnou trpět průjmy, mají objemné nápadně zapáchající stolice. Trpí bolestmi v bříšku, které se začíná postupně zvětšovat. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a mrzuté. Ubývají na váze a málo rostou. Může se také projevit anémie z nedostatku železa.
U starších dětí a u dospělých často propuká onemocnění po zátěži (nemoc, těhotenství). Kromě typických příznaků se může objevit zvracení, snížená chuť k jídlu, anémie, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, bolesti kloubů, deprese nebo únava.
Jedna italská studie ukazuje, že jestliže žena několikrát za sebou potratila nebo plod zaostává v růstu, může se jednat o skrytou nesnášenlivost pšenice, ječmene, ovsa či žita - tzv. celiakii. 
U všech lidí s alergií na lepek je důležitá i střídmost v konzumaci kravského mléka, které je nejčastějším potravinovým alergenem vůbec a v situaci, kdy je střevní stěna poškozena (díky alergii na lepek) může snadno dále zhoršovat situaci.
JE VELMI VHODNÉ vynechat mléko, tučná jídla, těžké a dráždivé potraviny !!!
Někteří postižených tráví dobře jogurty nebo sýry, protože laktóza v nich je částečně upravená.
----------------------------------

Lepek izolovaný z původního primitivního diploidního druhu pšenice Triticum monococcum opravdu obsahuje méně imunodominantních epitopů než lepek izolovaný z hexaploidního druhu pšenice Triticum aestivum, který je nejpoužívanějším pšeničným druhem v potravinářském průmyslu a vyvolává silnou T-buněčnou odpověď ve srovnání s Triticum monococcum. 

Ve vodě lepek bobtná a je příčinou jedinečných pekařských vlastností pšeničného těsta, jeho tažnosti, pružnosti a lepivosti (WIESE 2007). Tento fakt zajišťuje bílkovinám pšenice výjimečný technologický význam v potravinářském průmyslu.

Laktobacily přidané ke kvásku dokáží proteolyzovat prolin/glutamin-bohaté prolaminové peptidy a tak snižovat jejich toxicitu (RIZZELLO et al. 2007). Podobnou schopnost degradovat imunogenní T-buněčné epitopy lepku mají i pšeničné glutamin- specifické endoproteázy produkované během klíčení pšenice, kdy umožňují rostlině pro růst využívat aminokyseliny ze zásobních glutenových proteinů. To otevírá možnost vytvářet pro celiaky netoxické obilné produkty z mouky získané z klíčící pšenice

Složení střevní mikroflóry celiaků se liší od zdravých jedinců vyšším podílem rodů Bacteroides, Clostridium, Staphylococcus a Eubacterium a nižším počtem prospěšných bakterií rodu Bifidobacterium.

K faktorům prostředí ovlivňujícím nástup celiakie se řadí doba kojení, začátek podávání potravy obsahující gluten, střevní infekce, užívání léků či složení střevní mikroflóry

Díky podrobné znalosti dědičné informace pšenice mohou nyní šlechtitelé rychleji rozpoznat geny odpovídající za výnos, kvalitu zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům a také geny umožňující lépe překonávat období sucha. V budoucnu bude mít tento výsledek velký význam při využívání nových metod genetických modifikací - 
s pokročilými metodami genetického inženýrství bude možné využít písmena abecedy pšenice jako stavebnici, z níž si vědci vezmou vždy tu kostičku, kterou potřebují.… 

MUTANT má 21 chromozómů, dědičná informace je u něj 5x delší než u člověka

Pradávná jednozrnka

Patrně již 10 000 let před Kristem lidé pěstovali první pšenici jednozrnku planou (Triticum boeticum) a kulturní (Triticum monococcum) i pšenici dvouzrnku (Triticum dicoccum), které se vzhledem podobaly spíše ječmeni než obřím klasům dnešní pšenice seté. První nálezy obilnin, nikoli však doklady o jejich pěstování, pocházejí dokonce již z doby 16 000 let př. n. l.
Pšenice patří do čeledi lipnicovitých a dnes je pěstována v mnoha druzích, i když pšenice setá převažuje. První formou šlechtěné pšenice byla jednozrnka. Křížením s trávou Aegilops speltoides vznikla polyploidizací pšenice dvouzrnka, která byla tetraploidní, to znamená, že místo obvyklých dvou sad chromozomů v genech má čtyři. Zatímco u zvířat se takové zmnožení genetické informace neslučuje se životem (potomek sice dostane geny otce a matky, ale tuto genetickou výbavu musí v každé buňce zredukovat na polovinu), pšenici hromadění chromozomů nijak nevadí. K její složité genetické výbavě dále přispěla divoká tráva Aegilops squarrosa a vznikla moderní hexaploidní pšenice setá a špalda. Tyto pšenice, které nasyslily šest sad chromozomů místo dvou, vznikly patrně již před 9000 lety. Přesné místo vzniku je dodnes zahaleno tajemstvím, nejčastěji je za ně považován Blízký Východ. U nás je pěstování pšenice seté doloženo již z doby 5000 let před naším letopočtem.
Klasy pšenice jsou neseny 80–130 cm vysokými dutými stébly. Zatímco našim předkům při ruční sklizni dlouhá stébla nevadila, pro mechanizovanou sklizeň jsou žádoucí kratší, méně poléhavá. Pšenice byla proto cíleně šlechtěna pro kratší stébla, dále na odolnost proti výdrolu zrna, proti mrazu, suchu a chorobám.