top of page
Vyhledat

FEROMONY, PARFÉMY A NAŠE TĚLA

Aktualizováno: 8. 2.

stále se ještě poléváš různými jedy pod pláštíkem "přírodních látek". Chemických sloučenin, které přímo ohrožují zdraví tvoje, tvých dětí a celého okolí. Proč tohle tvrdíme? Protože jsou na to důkazy, které naši mozkové tak milují :-) Tak pěkně po pořádku.


Přírodní látky pro sexuální přitažlivost - feromony

Feromony jsou látky, které v podstatě přispívají k tomu, aby se samičky a samečkové živočichů mohli přitahovat, poznat a ROZMNOŽIT. My, lidé to máme zcela stejné....až do doby, než se polejeme petrochemickými sloučeninami. Které nám nejen zamaskují, kdo je kdo, ale také znemožní to, co občas má přijít, když se dva milují - vytvořit dítě. 

Pachy, vůně vnímáme přes čichové buňky v nose a čich má jiné centrum v mozku nežli feromony. I když máš pocit, že čich je podružný a že už nerozeznáš benzín od nafty natož fialky od růže. Ale co když nepoznáš, jestli tahle pěkná holka je pro stvoření dalšího života s tvou maličkostí ta pravá? To určují feromony. 

Chemici pomáhají zemědělcům tak, že nejen lákají některé hmyzí druhy do lapáku na feromony, tak použijí "opačně rotující molekuly", kterýma naopak hmyz zmate a odpudí, prostě samečci k tomu poli neletí. Nazývá se to "chiralitou", což je šroubovitá vlastnost. V jedné verzi, variantě, točivosti má vůni jako máta kadeřavá a obrácená točivost vyvolává vůni jako kmín. 

A teď jak chceš "ulovit" , tj. najít partnerku feromonovými receptory, když jednou se "vyjadřuje" jako kmín, jindy jako máta, pak zas jako benzen a většinou jako některá ftalátová molekula coby prodlužovač vůně?  Samozřejmě, že nepoznáš NIC. A pak použiješ mozek a pokoušíš se pro "tebe optimální ženství" hledat v hlavě !!! To je samozřejmě velikej průšvih ! Proč, protože původní instinkty souvisí s nejstarším plazím mozkem a energií mezi nohama (řekněme první čakrou). Mozkem najdeš maximálně cestu do hospody a stejně do toho kecá instinkt zdola a intuice shora. Ženu ani muže zkrátka "NEVYMYSLÍŠ", můžeš ji jedině nacítit, a to ještě ne nosem :-)




CHEMICKÉ LÁTKY BYŤ FORMOU VNĚJŠÍ APLIKACE TI NARUŠUJÍ

INTEGRITU AURY

INTIMITU

A TÍM I KOMUNIKACI S PROSTŘEDÍM, JINÝMI BYTOSTMI



Tvoje máma tě vždy poznala podle toho, jak voní tvoje košilka. Čich je tak dokonale a hluboce zakódován, že při již jednou zaregistrované vůni či smradu se okamžitě přeneseme do určitého místa, kde jsme kdysi byli, vybavíme si dokonce tvář člověka, který takto "vyzařoval vůně či zápach". Chemická vibrace vůně okamžitě putuje do centra, kde si uchováváš vzpomínky. 

Dle badatelů nám toto umožňuje asi 400 genů, které určují, jaké vůně a pachy budeme vnímat. Hlodavci jsou na 1500, a naši živočišní předci měli čuchacích genů kolem tisícovky. Víc než o polovinu jsem přišly. Možná evolucí jako daň za možnost barevného vidění nebo nějaký jiný zásah do vývoje ???

K čemu ještě používáme čich? Jako varování před jedovatými plyny (sirovodík, kyanovodík...), uvolnění emočních tlaků, zlepšení nálady, odvedení bolesti hlavy. 

Středověcí cestovatelé, obchodníci vycházeli z hygieny středověké Evropy - což byl v podstatě její nedostatek a přes tu špínu si ještě na sebe cosi matlali. Na cestách po Asii objevili mnoho vůní, od kterých se zřejmě v Evropě rozšířil nový byznys - voňavkářství. 

Zpět k feromonům. Mají schopnost měnit fungování mozku, a to nikoli přes čichové buňky v nose a centra čichu v mozku. Podle četných pokusů s potem a částmi oděvů se dovídáme, že tyhle látky spouští mnoho různých fyziologických a emočních reakcí. Včetně pohlavního pudu.


Za předními zuby - řezáky je štěrbinka, průchod, který spojuje ústní a nosní dutinu. Pak pokračuje jako trubička nad ústní dutinou. Je vyplněná sliznicí. Ta má mnoho čichových receptorů, na něž navazuje vomeronazální nerv, který odvádí vzruchy, informace do části mozku z názvem bulbus olfactorus. Zajímavé je, že tento tzv. Jacobsonův orgán dokáže rozlišovat pachů či chemické látky i ústní dutinou. Hadi to dělají výhradně jazykem, což se projevilo jako skvělý předpoklad pro rozšíření druhů a překonání evolučních překážek. U člověka je tato funkce trochu pozapomenutá, trochu zakrnělá. Možná ve prospěch čichu a zraku atd... Zato vývojově nižší obratlovci (my jim tak říkáme, protože se domníváme, že chytrost je evoluční výhoda) jsou na tom s touto funkcí lépe. A úžasně funguje u plazů, hlodavců či hmyzu

5 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page