baňkování
Sem vložte podnadpis

Historie baňkování

O léčebném baňkování jsou záznamy již kolem roku 3 300 př.n.l. v Mezopotámii. Později také v Řecku. Baňka tam byla považována za logo lékaře, což je důkazem toho, jak významná metoda léčby to musela být. Baňkování popisuje i Hippokrates. Taktéž byly nalezeny informace o jejich používání v Egypt kolem 2 200 př.n.l., a v indické ajurvédě kolem r. 1 500 př.n.l... Nejrannější zmínky o baňkování nacházíme v PO-ŠU (souhrnné označení pro starodávné knihy psané na hedvábí) nalezené v hrobce dynastie Chan. . O léčení bańkami se zmiňuje v roce 120 slavný římský lékař Galenus. Baňky se používaly jak v lázních tak i v domácnostech. Paracelsus napsal v první polovině 16. století : "Kde příroda způsobila bolest, tam nahromadila škodlivé látky. Pokud není schopna tyto látky odstranit , musí ji lékař přispěchat ku pomoci a udělat na těchto místech umělý otvor". Baňkovalo se všemi předměty, v nichž lze docílit podtlaku. V Africe to byly kalabasy, v Indii upravované bambusové rourky, staří Germáni používali kravské rohy. Původní přírodní baňku vystřídala keramika a sklo Ve středověku byla metoda léčení baňkami velmi rozšírena. Ještě za časů našich prababiček bylo baňkování velmi používáno, avšak postupy byly většinou předávány ústně z generace na generaci, a tak o tomto způsobu léčby nejsou téměř žádné písemné záznamy. V devatenáctém století ji propagoval významný německý lékař Hufeland, jenž ji systematicky aplikoval i u chorob vnitřních, např. plicních a srdečních.


Nejprve vzniklo odsávání ústy, pouštění žilou, poté pijavicem

později se používaly nástroje . Vždyť řadu let je známá metoda stimulace odolnosti člověka, při které se zprvu nasaje krev a posléze se dárci vstřikuje zpět do svalů. Princip baňky je obdobný. Ovlivňují procesy i na místech vzdálených aplikaci. Baňky jsou buď "suché" - tzn. se sázejí na neporušenou pokožku (ať už na sucho nebo v lázni), nebo "mokré", čili "krvavé", kdy se před přisazením pokožka nasekne, takže baňky vlastně nasávají krev. Suchá baňka silným podtlakem přivodí vznik krevních podlitin.

Způsob práce s baňkami

Tradiční způsob:Vzduch v baňce se před aplikací zahřeje a vytvoří se v něm podtlak. Baňka se pak přisaje na kůži, kterou podtlak vtáhne dovnitř. Pokožka se prudce prokrví a zčervená. Tato metoda je však naprosto bezbolestivá, pociťujete pouze lehké pnutí, jakoby táhnutí kůže. Nejčastěji se setkáme s přikládáním baněk na záda - na ně se většinou aplikuje 8 - 12 baněk ve souvislých řadách okolo páteře. Při zvýšené teplotě se baňky mohou např. přikládat na plíce a průdušky a tím dochází ke zlepšení dýchání.

Novější techniky: Někdy se používá plastových baněk s pumpičkou, kterou docílíme požadovaného podtlaku. Pro některá místa lze využít i silikonové baňky, které po předchozím zmáčknutí nasají kůži do sebe. Klasická skleněná baňka mají oproti modernějšímu pojetí výhody - jednak kvalitativní (u skleněné baňky je využíváno i vytvořené teplo z hořícího smotku vaty), praktické (lépe se s baňkou pohybuje po kůži při vakumasáži), a také z hygienického pohledu je sklo výhodnější.

Účinek baňkování

Hlavní účinek baněk se projevuje v krevním řečišti, které je prostředníkem ve výživě našeho těla. Jedná se tu o ovlivnění oběhu, s čímž souvisí množství neduhů, bolestí, včetně tzv. překyselení organismu.

Jde tedy o účinek šeobecný (pročištění krve, zlepšení oběhu, regulace a zdokonalení funkce autonomního nervového systému atd.) a místní (odstranění bolesti, uvolnění ztuhlých svalů apod.).

* Vliv na kůži. Fyzikální podněty působí přímo na vlasovou cibulku a rozšiřují krevní cévy. Prostřednictvím mírného tahu se zrychluje tkáňový metabolizmus v kůži, zlepšuje se činnost potních a mazových žlázek, urychluje se detoxikace...

* Vliv na svaly. Slabý tah, vyvíjený při baňkování, stimuluje podkožní kapiláry, což aktivuje funkci krevních cév ve svalech. Odstraňuje krevní a lymfatické stagnace...

* Vliv na klouby. Baňkování je výborná metoda při revmatizmu. Prokrvují se lépe klouby a zvýší se sekrece synoviální tekutiny...

* Vliv na zažívací ústrojí. Sací síla lehkého podtlaku v bodech na břiše stimuluje vnitřní orgány, zlepšuje peristaltiku a sekreci i kvalitu trávicích šťáv...

* Vliv na nervový systém (sympatikus, který ovlivňuje mnoho orgánů) a také na emoce, které se přes tento systém podílejí na vzniku či likvidaci chorob (vztek, lítost, radost, přemítání, strach, trápení, bolest, mrzutost)...

Z pohledu čínské medicíny lze přes kůži ovlivňovat i hluboko uložené orgány prostřednictvím akupunkturních drah - meridiánů. Baňkami můžeme docílit doplňování, harmonizaci, vypouštění energií či rozbíjení blokád v těchto kanálech a tím dále působit na další systémy. Toho lze docílit jednak vakumasáží - pohybováním baňkami, či sázením baněk na akubody či na tzv. reflexní Headovy zóny. Jsou to kožní okrsky s vlastním nervovým zásobením, vycházející z míšních obratlových segmentů. Jelikož jsou tyto zóny díky výzkumům přesně známy, je odsávání vědecky podloženo. Tento způsob aplikace tkáň velmi prokrvuje. Některé sázení baněk vyvolává ve tkáni krevní výron, obsahující tkáňovou tekutinu a má stejně jako krvavé sázení velmi hluboký segmentální účinek. Uvolnění svalových kotrakcí, pod baňkami se rozproudí lymfa, zrychlí se krevní lymfatický systém, což má za následek rychlejší odvod odpadních látek z těla.

Vhodnost použití při těchto nerovnováhách či v těchto oblastech:

* vysoký krevní tlak

* bolesti hlavy, oddálení migrénu, uvolnění ztuhlého svalstva a blokád v této oblasti

* při léčení plicních chorob

* bederní páteř - uvolní bolesti zad, ústřel, pomáhá při bolestivé menstruaci a při potížích s ledvinami.

* hrudní páteř (masíruje se zezadu i zepředu) - pomoc při suchém kašli, může ale ulevit i když vás trápí astma, záněty průdušek a jiné obtíže spojené s kašlem.

* podbřišek - při problémech s močovým měchýřem a častých zánětech.

* loket - masáž je účinná při různých bolestech - (tenisový loket, golfový loket či kotník)

* kyčelní kloub - záněty, různé bolesti a onemocněních kyčelního kloubu. Baňky se aplikují přímo na postižený kloub.

* koleno - při bolestech kolena se opět baňky přikládjí přímo na kloub.

* chodidla a kotník - pomáhá při gynekologických potížích, vynechání periody, frigiditě, zlepšuje funkci srdce, ale napomáhá i prokrvení nohou apod.

* odkyselení, regulace kyselosti organismu

bambusové baňky
bambusové baňky

Kontraindikace:

* trombózy

* křečovými žilami

* gangrénami

* otevřené rány nebo hnisavé infekce

Doporučení:

Metoda baňkování se pojí velmi dobře s následnou masáží, či s akupunkturou, moxováním a bylinnou léčbou.

Poznámka:

Při nasázení baněk na delší dobu (kolem 10-15 min) vznikají drobné hematomy (podlitiny, modřiny), které jsou úměrné stavu kůže a blokád podkožního svalstva. Tyto za den až několik dnů mizí. U žen to může působit neesteticky - je dobré si předem dohodnout, zda nebudete svá záda v této době vystavovat navenek :-)

...kdysi ve Finsku...
...kdysi ve Finsku...